Kmotr Mrázek, Státní zástupkyně Kozubková, vražda, dům, Masná ul. Verified

Kmotr Mrázek, Státní zástupkyně Kozubková, vražda, dům, Masná ul.

I přes tragiskou smrt policisty Tomáše Beneše a záhadné ataky Martina Kratochvíla z BIS se pokračovalo ve vyšetřováníúvěrových podvodů firem DOIONEX a Jars. Nad Mrázkem tak stále visel Damoklův meč. Což o to, polici by Mrázek ještě ukočíroval, problém byl, že případ dostala na starost ambiciózní státní zástupkně Stanislava Kozubková.
V únoru 1997 oslavila Kozubková sedmačtyřicáté narozeniny. A na veřejnosti se proslavila nejvíce svou zarputilostí v případu tehdejšího šéfa extrémní republikánské strany Miroslava Sládka. Nekoukala nalevo ani napravo, bylo jí jedno, jestli bude mít její rozhodnutí politické dopady, a Sládka tehdy bez milosti obžalovala z podněcování k národnostní a rasové nenávisti.
Stejně postupovala i v případě nesplacených úvěrů Mrázkova impéria. Když se seznámila se spisem, okamžitě navrhla, aby všichni podezřelí byli vztai do vazby. A poslala svým nadřízeným návrh, aby byl celý tým, který na případu pracuje, rozšířen a řízen na krajské nebo rovnou republikové úrovni. Kozubková věděla, že má co dělat s rozsáhlým organizovaným zločinem.
Na vazbní stíhání všech podezřelých včetně Mrázka však nedošlo.
Kozubkovou našli 23. listopadu 1997 mrtvou. Ležela před svým domem v Masné ulici v centru Prahy. Podle pitevního protokolu měla v krvi 1,8 promile alkoholu. Lékaři konstatovali, že se udusila vlastními zvratky.
Její přítel, osvětlovač v Národním divadle Jindřich Vítek, od začátku úřední verzi nevěřil. „Je to nesmysl. Byla abstinent,“ říkal policistům.
„Zatím je případ v pozici nešťastné náhody. Nedá se nic dělat,“ vysvětloval plukovník Zdeněk Pichlík, zástupce ředitele pražského úřadu vyšetřování.
Jenže policii se přihlásili další svědci, kteří tvrdili, že Kozubkovou musel někdo zabít. „Takhle ta skvělá žena nezemřela. Muselo to být jinak,“ říkal slovenský novinář Ján Hadraba, který Kozubkovou znal léta. Chodili spolu do pěveckého sboru při kostele sv. Salvátora na Staroměstském náměstí. Spolu zpívali i papeži. „Stáňa měla pevné morální zásady. Rozhodně nebyla žádná alkoholička. Jedno pivo při společné příležitosti jí vydrželo celý večer,“ řekl policistům Hadraba.
Na pohřbu znělo jednohlasně: „Zabili ji! Zabili!“
Policie i tak uzavřela případ jako nešťastbou náhodu. Jindřich Vítek se s tím nikdy nesmířil. Odvolával se ke všem čertům, chodil po redakcích novin a říkal: „Stáňa nebyla opilá. Ten večer se sešla parta kamarádů. Zpívalo se v hospodě, ale Stáňa vypila dvě decky a šla domů,“ trval na svém Jindřich Vítek.
Byl pevně přesvědčen, že její smrt souvisí s její funkcí neoblomné státní zástupkyně a s tím, že chtěla do vězení mocného Mrázka. Vítek policii přesvědčoval, aby případ znovu otevřela a prověřila jeho verzi vraždy. „Stáňu museli přepadnout na ulici, násilím ji něco nalili do krku a nechali udusit,“ říkal.
Vítek trval na znovuotevření případu ještě rok a půl po smrti Kozubkové. Krátce nato byl Jindřich Vítek zvaražděn.
Byla to mafiánská vražda. Nájemný vrah ho popravil ranou do týla v noci, když se vracel z Národního divadla, kde dělal vrchního osvětlovače. Vítka našli až kolem šesté ráno jeho sousedé. Ležel skoro na stejném místě jako dva roky předtím Stanislava Kozubková. Lidé pak vypověděli, že v noci slyšeli asi pětvýstřelů.
Je to divné, ale ten, kdo Vítka umlčel, si vybral pro vraždu stejné datum jako v případě Antonína Běly, 13. dubna.
Po několika letech policie odhalila, že vražda Vítka zorganizoval majitel detektivní kanceláře a bývalý vojenský prokurátor Raul Kohner. Kdo si u něj vraždu objednal, nikdo nikdy nezjistil. Stejně tak už nikdo nevyšetřil, proč měla v sobě v době smrti abstinentka Kozubková 1,8 promile alkoholu.
Možná to tentokrát Mrázek nebyl, možná jde jen o souhru neuvěřitelných náhod. Každopádně se po smrti Kozubkové stalo něco, co si Mrázek velmi přál. V rozsáhlé kauze úvěrovcýh podvodů nebyl mezi obžalovanými. Prý pro nedostatek důkazů…

František Mrázek narozen 1. února 1958 – 25. ledna 2006, Praha, byl český kontroverzní podnikatel. Z řadového veksláka se stal jednou z vedoucích figur českého podsvětí. Byl vyučený lakýrník. Zařídil si invalidní důchod a již před rokem 1989 měl výborné kontakty na policisty a politiky. Díky podvodům s realitami se jemu a jeho společníkům po roce 1989 podařilo vylákat z bank stamiliony korun. Mrázek sám své jmění odhadoval na miliardy korun. Byl podezříván policií, že si objednal několik vražd. V roce 2006 byl zavražděn nájemným vrahem.
František Mrázek „podnikal“ už za socialismu. Spekuloval se vším možným, s hodinkami, walkmany, šátky. Jeho jméno figurovalo v případu vyřizování účtů mezi veksláky na Kolínsku. V roce 1986 byl dva měsíce ve vyšetřovací vazbě a poté odsouzen k podmíněnému trestu. Po roce 1989, když už měl několik milionů korun, se zaměřil na skupování realit, díky kterým pak získali lidé spojení s Mrázkem stovky milionů korun, protože je zastavili u bank za poskytnuté úvěry. Policie pak vyšetřovala podezření, že šlo o podvod, protože odhady nemovitostí byly nadhodnocené.
V první polovině roku 1993 založil s Karlem Gottem a Miroslavem Provodem Nadaci Karla Gotta Interpo. Jejím cílem bylo pomáhat dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby. Gott při založení nadaci věnoval čtyři miliony korun, Mrázek a Provod dali každý půl milionu. Mrázek byl také sponzorem českobrodské nemocnice, které dal 200 tisíc korun na nákup nového ultrazvuku.
Mrázek byl považován za mozek finanční skupiny, která kontroluje potravinářský kolos Setuza a olejářskou společnost Český olej. Podnikal spolu s Tomášem Pitrem a Miroslavem Provodem, kteří byli nepravomocně odsouzeni za daňové podvody. On sám nebyl po roce 1989 obžalován a souzen za hospodářské delikty nebo za násilnou trestnou činnost. Sám o sobě řekl, že kontroluje majetek ve výši několika miliard. Měl vliv také na politiku. Podle jeho slov měl „telefony na sedmnáct poslanců z různých stran a na šest senátorů, s nimiž si i tyká.“ Dobré vztahy udržoval s někdejším ministrem financí Ivo Svobodou či s vlivným poslancem ČSSD Josefem Hojdarem.
Poprvé se ho někdo pokusil zavraždit už v roce 2002. Od té doby jezdil v opancéřovaném voze. Zastřelen byl pravděpodobně nájemným vrahem ve středu 25. ledna 2006 na parkovišti před sídlem své[zdroj?] společnosti v budově Nové Dvory v Durychově ulici v pražské čtvrti Lhotka. Podle policie se jednalo o čin profesionála. K vraždě byla použita odstřelovačská puška a speciálně upravený náboj (způsobující větší zranění při zásahu). Vražda byla provedena jedinou ranou směřující přímo na srdce. Jeho smrt nebyla objasněna a policie na konci prosince 2006 vyšetřování odložila. Bývalý ředitel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice tvrdí, že Mrázek byl zastřelen kvůli zákulisním tahanicím o ústecký podnik Setuza. Kriminalisté také spekulují, že možným vrahem Františka Mrázka byl syn Antonína Běly, muže, který Mrázka v podsvětí „zaučoval“.
Roku 2011 začal Petr Nikolaev natáčet film na motivy Mrázkova příběhu. Film byl nazván Příběh kmotra a do kin byl uveden 24. října 2013. Mrázka zde ztvárnil Ondřej Vetchý. Ve známém seriálu Expozitura tuto osobnost představuje magistr Mráz (David Prachař).

Zdroj, odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Mr%C3%A1zek

https://www.databazeknih.cz/autori/jaroslav-kmenta-342